Mohou být na světě lidé, kteří nesnášejí výšky, ale při tom je to táhne do hor. Nikdo netuší, proč tomu tak je, ale je to tak. Tento druh lidí se omezí jen na vycházky po turistických cestičkách a na skálu ba nevylezl, ani za zlaté prase s diamantovýma očima. Takových lidí je dost, ale také je dost těch na druhé straně, tedy horolezců. Ono je to vlastně jedno, kdo je tam nahoře k jakému účelu. Nebezpečí číhá na oba. A budete se možná divit, více úrazů je zaznamenáno a normálních turistů, tedy těch, kteří ani nelezou po skalách, ani neskáčou v tom podivném oděvu dolů, ani s padákem. Prostě neprovozují, jak se říká adrenalinový sport.

adrenalinový sport

Je to dáno asi tím, že tito lidé mají většinou spoustu zkušeností a umí se orientovat v nenadálé situaci. A když už většinou udělají nějakou chybu, jsou následky mnohdy fatální. V každém případě, jet na hory bez cestovního pojištění je pořádné riziko a už to je vlastně adrenalinový zážitek. Pokud jej nemáte, nedoporučuje se tam ani koukat. Mnoho lidí se domnívá, že když si na horách zlomí nohu, tak ho musí ošetřit nonens volens a nebude to stát ani vindru. Až po to ošetření se nepletou. To by lékaři udělat měli i bez pojištění. Druhá část tvrzení však již značně plave na vodě. Důvod je docela jednoduchá.

turista

Základní pojištění nekryje úplně všechny výlohy. Například ve Švýcarsku je nutno skoro všude platit i jen za ošetření a což teprve za pobyt v nemocnici! Takže se může stát, že se z výletu, obrazně řečeno, vrátíte o žebrácké holi, která vám zůstane na pěkně dlouho. Jak tomu zabránit? Je to naprosto jednoduché až primitivní. Postačí si za pár desítek korun sjednat cestovní pojištění a v tomto případě máte skoro vše zaplaceno pojišťovnou. Proč skoro? Protože je na vás, do jaké výše si pojistku sjednáte. A věřte tomu, že zde se skutečně nevyplatí ušetřit dvacetikorunu.